• Napsal(a)

Nejzelenější šéf NP Šumava

Ředitel Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek ve své funkci k 30. dubnu končí. Odvolal jej ministr životního prostředí Richard Brabec. Dočasně park povede Pavel Hubený, vedoucí CHKO, který je označovaný za „nejzelenějšího“ muže ve vedení parku. Nový ředitel vzejde z výběrového řízení. Odvolání dosavadního ředitele zvedlo vlnu nevole, ovšem jak uvedl ministr, tento krok učinil právě proto, aby výbušnou situaci v parku uklidnil. Odvolání kritizuje většina starostů, lesníků a politiků. S ministrem chce o této problematice mluvit prezident Miloš Zeman. Jak uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, prezident věří, že řešení situace v Národním parku Šumava bude především v zájmu obyvatel šumavských obcí. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA se naopak domnívá, že odvolání ředitele bylo správné. Podle něj Jiří Mánek…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Ropákem roku je Miloš Zeman

Ekologové udělili anticenu Ropák, za největší protiekologický počin už po dvaadvacáté. Za rok 2013 ji dostal Miloš Zeman za podporu výstavby gigantického vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Anticenu Zelená perla dostal Andrej Babiš za svůj výrok ve funkci předsedy představenstva společnosti Agrofert Holding, že „k dálnici se dneska vyjadřuje i jezevec“. Za pořadatele akce sdružení Děti země dnes udělení cen novinářům oznámil Miroslav Patrik. Plavební kanál spojující tři řeky, by měl měřit 380 km! Ekologové, odborníci na životní prostředí, dopravu i ekonomiku, jej silně kritizují. Stavba, jejíž cena by přišla asi na 400 miliard koruny, by docela rozhodila celý vodní a přírodní systém České republiky. Zničila by "zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy", jak vyplývá ze stanoviska Komise pro životní prostředí Akademie…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Rozčarování – ministr otočil a samostatný zákon pro Šumavu zavrhl

Šumavský park je naším největším národním parkem. I když starostové, ekologové a správa parku na něj mají rozdílný pohled, v tom, že potřebuje samostatný zákon, se vzácně shodují. Pro byl i ministr. Teď ovšem Michal Brabec změnil názor. Hejtmanovi Plzeňského kraje sdělil, že místo vytvoření nového zákona pro Šumavu jenom pozmění už existující – o ochraně krajiny a přírody. Jak uvádí ekologický aktivista Jaromír Bláha, jsou ekologové, obce i správa národního parku zajedno, že speciální zákon o Šumavě je potřeba. Liší se podle něj pouze v jeho znění. Jak říká Bláha, zákon by měl proto vzniknout po dohodě obcí, vědců, zástupců správy parku i ministerstva. Současný krok ministra tak povede k tomu, že o národním parku budou další ministři rozhodovat…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Čekají nás velké povodně i velká sucha, odborníci chystají krizový plán

Během posledních deseti let je největší sucho za 150 roků. Upozorňuje na to Miroslav Trnka z mezinárodního projektu Intersucho. Tým mezinárodních odborníků zjistil, že nám nehrozí jen povodně ale ještě víc velká sucha. Krizový plán pro velké sucho zatím chybí. Odborníci už na něm pracují. Měl by vypadat obdobně, jako povodňový krizový plán. „Když jsme začínali, všichni měli v paměti povodně z let 1997 a 2002. A tak si mysleli, že jsme se zbláznili. Ale teď nás pomalu berou vážně,“ konstatuje Trnka. Bioklimatolog z Mendelovy univerzity Brno a Centra výzkumu globální změny Akademie věd je významnou osobností v projektu Intersucho. Nedostatek vody není jen důsledek poslední teplé zimy bez sněhu. Vody ubývá postupně, pomalu ale stále. Tým vědců studuje záznamy…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Podpora jaderné energie klesá, roste zájem o alternativní zdroje

Vyrábět elektrickou energii z atomového jádra se zdá být momentálně nevýhodné. Poptávka po elektrické energii klesá. Je to dáno jednak ekonomickou krizí, jednak nástupem obnovitelných zdrojů energie či břidlicového plynu a v neposlední řadě obavami, které vyvolala havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě. Díky silné nedůvěře k jádru, přešla německá ekonomika, která je třetí nejsilnější ekonomikou světa, k zelené energii. Obnovitelné zdroje se stále vyvíjení, takže je šance na malou exportní revoluci. Myslí si to alespoň předseda Evropského parlamentu a německý sociálnědemokratický politik Martin Schulz. Přesto jaderná energie není zanedbatelná. 27 % energie v Evropě se vyrábí z jádra a několik zemí se chystá jadernou elektrárnu postavit. Energetický analytik z bruselské nezávislé společnosti Bruegel Georg Zachmann uvedl na dotaz MF Dnes,…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Konec billboardovým alejím

Během posledních let zrušilo Ředitelství silnic a dálnic stovky billboardů, přesto je ještě pořád okolí dálnic a silnic hustě lemováno nejen stromy a keři ale také velkými reklamními panely. Nové billboardy už ŘSD nepovoluje a staré by měly zmizet do roku 2018, kdy vyprší poslední smlouvy. Firmy už našly způsob, jak zákaz obejít. Podél silnic teď vyrůstají stohy kontejnerů, na kterých je – jak jinak – umístěná reklama. Někde k tomu stačí i stoh slámy nebo odstavené staré auto. Tento stav kritizuje například Vojtěch Razima z obecně prospěšné společnosti Acta non Verba. Společnost dlouhodobě bojuje za odstraňování nebezpečných reklam. Vadí jí hlavně skutečnost, že reklama u silnice odpoutá řidičovu pozornost. Tlak společnosti nakonec slavil úspěch. Platnost smlouvy ŘSD se společností…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Úroda dvakrát do roka nebo žádná?

Předčasný nástup jara nahrává myšlence na dvojí sklizeň v roce. Zároveň je ale velké sucho a to brání zemědělcům na jihu Moravy, kde je nejtepleji, sklízet úrodu dvakrát do roka. Podle klimatologa Rudolfa Kovaříka ze Sokolovska, nehrozí, že by se další roky pravidelně opakovala extrémně suchá a teplá zima. To, co bylo letos, lze považovat spíše za výjimku. „A rozhodně nelze očekávat, že kvůli změnám počasí budeme muset v Krušných horách nahradit smrky palmami,“ žertuje. Podle ředitele Okresní Agrární komory Břeclav Ladislava Sečkáře naše klimatické pásmo dvě sklizně do roka neumožní. Zemědělci naopak letos nemají jistotu ani jedné pořádné sklizně. Sice už mají zasetou kukuřici, řepku nebo slunečnice, ale vzhledem k velkému srážkovému deficitu hrozí nebezpečí, že úroda bude velmi…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Do Čech se po sto letech vrátil vlk

Aby se potvrdilo nebo vyvrátilo podezření, že se u nás opět objevil vlk, nachystali pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR fotopast. Ta opravdu na Českolipsku zachytila vlka. Znamená to, že se na naše území vrátil asi po sto letech. Odborníci soudí, že šelma přišla z německo – polského pomezí, z oblasti Lužice. Tam zřejmě žije v několika smečkách více než sto vlků. Jak uvedl expert na ochranu velkých šelem z Hnutí Duha Miroslav Kutal, je návrat vlků do severních Čech roky očekávanou událostí. Jak konstatoval: "Území našich pohraničních hor a vojenských prostorů poskytuje vlkům dostatečný prostor k životu.“ Lidé se vlků nemusí bát. Jak upozorňuje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc, jsou vlci velmi plaší a…
Číst dál...