• Napsal(a)

Českých vysokoškoláků studujících v zahraničí jsou desítky tisíc

Po vstupu České republiky do Evropské unie mají naši vysokoškoláci na výběr více destinací, kde mohou v zahraničí studovat. Nejznámější program Erasmus, který mladým lidem umožňuje stáž nebo studium v zahraničí, využilo už přes 65 tisíc mladých lidí. Nejčastěji míří čeští studenti do evropských zemí. Nejvíce jezdí tam, kde mají větší výběr škol. V popředí jejich zájmu je Německo, Francie, Španělsko, Velké Británie, Finsko nebo Rakousko. Nejčastěji na zahraniční pobyty vyjíždí studenti humanitních věd a umění, sociálních věd, obchodu a práva. Poprvé vyjeli vysokoškoláci do zahraničí s Erasmem ve školním roce 1998/1999. Tehdy jich bylo 879. V roce 2005/2006 to bylo 4725 studentů a v roce 2012/2013 už 6185. Jak se platí takové studium? V praxi to funguje tak, že…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Na severu Moravy ruší z úsporných důvodů katedry vysokých škol

Nižší dotace od státu donutily některé vysoké školy v Moravskoslezském kraji snížit počet kateder. Slezská univerzita v Karviné například dostala o sedm miliónů korun méně než vloni. Na Obchodně podnikatelské fakultě proto chystá výraznou restrukturalizaci. Ze současných jedenácti kateder zůstane pět. Dojde přitom ke slučování a spojování. Děkan fakulty Pavel Tuleja uvedl, že z nastalé situace rozhodně nemají radost, ovšem ekonomická situace je donutila k tomuto razantnímu kroku. Konstatoval, že koncem dubna bude známo, kolik zaměstnanců a kteří konkrétně budou muset školu opustit. Škola přijme méně uchazečů, místo čtyř budov bude využívat pouze dvě. S finančními problémy se potýká také Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. „Je to dáno nízkým koeficientem ekonomické náročnosti 1,0. Technické obory ho…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Kantoři musí zpátky do školních lavic

Učitelé, kteří nemají potřebné vzdělání, si je musí co nejdřív doplnit, jinak nebudou moci dál učit. Nejvíc vyučujících s nedostatečnou kvalifikací je na odborných školách, poměrně dobře jsou na tom naopak gymnázia. Doplňující studium pedagogiky musí kantoři zahájit nejpozději 1. ledna 2015. V celé republice chybí potřebné vzdělání 11,9 procentu učitelů. Nejhůře je na tom Karlovarský kraj, kterému chybí 21,1 procent dostatečně vzdělaných kantorů, nejlépe naopak kraj Zlínský. Nedostatečné vzdělání se týká hlavně mistrů odborného výcviku. U nich je nejdůležitější praxe, mnoho z nich si tedy dodatečně musí pedagogické vzdělání dodělat. Univerzity nabízí kantorům placené i neplacené studijní programy. Do nich nastupují kantoři průběžně už několik let. Není tedy možné hovořit o dramatickém nárůstu za poslední období," potvrzuje statistiku ministerstva…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Šikana ve škole

Aby dnes člověk v životě obstál a uměl se prosadit, je dobré mít dostatek sebevědomí. Dnešní děti jsou samostatnější a průbojnější, jsou připravené, že občas se životem musí „probít“. Ale všeho s mírou. Pokud je některé dítě v kolektivu výraznější a vede ostatní, tak je všechno v pořádku. Pokud však nemá včas stanovené mantinely, může se z něj stát agresor. Potom takové dítě trápí učitelku i spolužáky. Jak poznáte, že už se jedná o šikanu? Takové chování se může projevovat fyzickými útoky, urážlivými přezdívkami, nadávkami, posměchem, tvrdými příkazy nebo odcizením věci. V tom případě už je třeba upozornit učitele, vychovatele nebo rovnou ředitele školy. Rodiče by samozřejmě měli sledovat svoje děti, zda najednou nezměnily chování. Právě to může ukázat na…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Studenty zajímá naše historie

Ve středu začala první krajská kola tradiční celostátní Dějepisné soutěže studentů gymnázií. Maximální podporu této akci přislíbil ministr školství Marcel Chládek. Stal se tak prvním ministrem, který tuto akci podpořil. Prohlásil přitom: „Mimořádný zájem o tuto soutěž mě utvrzuje v názoru, že studentům není naše historie lhostejná a chtějí se o ní dozvědět víc.“ Účastníci budou soutěžit ve znalostech období první a druhé Československé republiky. Letos se do soutěžního klání přihlásilo 266 gymnázií z České a Slovenské republiky. Jedná se o největší událost svého typu u nás. Soutěž má také širokou sponzorskou základnu. Osobně se ministr chystá navštívit finále, které proběhne 20. listopadu v Chebu. Už teď však ocenil aktivitu tamního gymnázia, které pořádá soutěž už od roku 1992. Zdroj:…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Vědci zkoumali bublinky – šampaňské doporučují podávat teplé!

Běžně se šampaňské podává vychlazené na teplotu 6 až 9 stupňů Celsia. Podle nových vědeckých výzkumů, je však lepší podávat tento sváteční mok teplejší. Ideální je prý teplota 18 stupňů Celsia. To aspoň tvrdí vědecký tým z francouzské Remeše, známé vinařské oblasti. Bublinky při prasknutí uvolňují oxid uhličitý a zvýrazňují chuť šampaňského. Teplejší šampaňské prý má víc bublinek a chutná tak lépe. Naopak bez bublinek by bylo šampaňské téměř bez chuti. A stejně tak i pivo nebo limonády, by měly velmi fádní chuť. Jedna sklenka šampaňského obsahuje asi jeden milión bublinek. Pokud má lahodný mok teplotu 18 stupňů, praskají bublinky častěji na hladině a některé dokonce vystřelují až nad hladinu. Na jazyku tak vytvářejí mírně šimravý pocit. Tak to aspoň…
Číst dál...
  • Napsal(a)

Počet žáků na základních školách se konečně zvýší

Podle ministerstva školství přišlo letos k zápisům 148 000 dětí, což je nejvíc, za posledních deset let. Počet prvňáčků stoupá poslední tři roky. Kolik dětí skutečně nastoupí v novém školním roce do první třídy, ještě není jasné. Rodiče mají do září možnost požádat o odklad. Poprvé letos přišlo k zápisu 125 000 dětí, dalších 23 000 se dostavilo k zápisu už po loňském odkladu. Letos má zatím odklad docházky 16 700 dětí. Jak uvedla mluvčí ministerstva Klára Bílá, předpokládá se, že by mělo prvního září nastoupit asi 116 000 dětí. Do školního věku dorůstají děti z takzvaného babyboomu. Problém s kapacitou, který dosud řešily mateřské školy, se teď přesouvá na školy základní. Nedostatek míst v nich trápí hlavně místa s …
Číst dál...
  • Napsal(a)

Vědcům stačí k sestavení portrétu DNA

Z DNA se dá určit pohlaví, etnická příslušnost, barva vlasů nebo očí. A stačí k tomu jen kapka krve, šupinka kůže nebo třeba vlas. Rysy obličeje jsou také podmíněny dědičností. Tým nizozemských genetiků odhalil v roce 2012 pět genů, které výrazně ovlivňují vzhled tváře. Na to navázal mezinárodní tým vedený Markem Shriverem z Pensylvánské státní univerzity. Vědci naskenovali trojrozměrně téměř šesti set lidí. Byli mezi nimi obyvatelé USA, Brazílie a Kapverdských ostrovů. V těchto zemích jsou výrazně promíchaná etnika pocházející z Evropy a z Afriky. Po genetické stránce jsou tito lidé velmi různorodí, a proto se dá očekávat, že se v jejich dědičné informaci bude vyskytovat široká škála variant DNA, která určuje rysy tváře. Každý prostorový obrázek obličeje vědci rozložili…
Číst dál...