Útěk z Tábora 14

 

ČTK, web vydavatele knihy

 

3. července 2013 vyjde v nakladatelství Euromedia Group pod značkou Ikar kniha Útěk z Tábora 14. Kniha vychází v češtině poprvé a je autentickým svědectvím uprchlíka z politického tábora v KLDR.

 

Kniha zpracovává příběh muže, který žije pod jménem Sin Tong-hjok v USA v Kalifornii a pracuje jako velvyslanec pro lidsko-právní organizaci, která bojuje za svobodu v KLDR. Je to doposud první knižní svědectví očitého svědka o poměrech a praktikách, které v lágrech KLDR panují.

 

Sin Tong-hjok se v jednom ze severokorejských lágrů narodil a vyrůstal tam. Jeho rodiče byli posláni do lágru na základě příbuzenství, tj. kvůli údajným zločinům, které spáchali bratři jeho otce. Jeho život neměl prakticky žádnou cenu a od samotného narození byl předurčen, jako ostatně všichni vězni v těchto lágrech, k těžké a nikdy nekončící práci a k předčasné smrti na choroby, které způsobuje chronický nedostatek jídla.

 

Zpočátku Sin akceptoval celou výchovu v lágru a nepřemýšlel o tom, zda je či není na ní něco špatného. Neměl totiž s čím svůj život srovnávat. Do svých 21 let nevěděl nic o existenci světa mimo ostnaté dráty lágru, neznal peníze, většinu jídel, nevěděl nic o zemi, kde žije, neznal její hlavní město, neměl žádné tušení o životě ve svobodném světě. Narodil se v lágru svým rodičům, kteří byli k sobě přiděleni strážemi v rámci tzv. sňatku "za odměnu", a získali tak právo na sexuální styk. Ten se jinak v táboře trestal smrtí. Během svého dětství a dospívání musel mladý Sin sledovat, jak mu před jeho vlastníma očima stráže popravili matku a bratra.

 

Poté, co dokončil vzdělání v lágru, byl umístěn na práci jako opravář strojů do továrny, kde se šily uniformy. Tam se seznámil s vězněm, který se v lágru nenarodil a znal tedy i svět „venku“. Tento vězeň jménem Park dokonce dříve studoval v NDR a Sovětském svazu a postupně svým vyprávěním mladého Sina se světem za ostnatými dráty seznamoval. I přes počáteční nedůvěru si Park nakonec Sina získal a stali se z nich přátelé.

 

Sin Tong-hjok se na základě informací od Parka rozhodl v roce 2005 k útěku z lágru. Bylo mu tehdy 23 let. Náročný plán se mu podařilo dotáhnout do konce a přes Čínu a Jižní Koreu se mladík nakonec dostal do USA. Po svém útěku z pracovního tábora si začal psát deník. V roce 2008 se setkal s Blainem Hardenem, dopisovatelem deníku Washington Post. Blain Harden uveřejnil jeho příběh v novinách a přesvědčil ho k dalším rozhovorům, jejichž výsledkem je kniha Útěk z Tábora 14.

 

Pracovní tábory v KLDR existují dvakrát delší dobu než sovětské gulagy. V dnešní době je to těžko uvěřitelný fakt a je velmi dobře, že kniha Útěk z Tábora 14 přináší o tomto nelidském způsobu existence osobní svědectví do celého světa. Satelitní fotografie dostupné komukoliv s přístupem na internet ukážou na stránkách Google Earth rozlehlé oplocené pozemky, které se rozkládají v horských oblastech Severní Koreje. Jihokorejská vláda odhaduje, že v táborech se nachází asi 154.000 vězňů, ale ministerstvo zahraničí USA a také některé organizace, které se zabývají ochranou lidských práv, se ve svých odhadech přiklánějí spíše k číslu 200 000 vězněných osob.