pchj

pchj

URL internetové stránky:

Policisté odhalili v Karlovarském kraji obrovskou výrobnu drog

Největší varnu pervitinu v historii Karlovarského kraje odhalili Policisté z 1. Oddělení obecné kriminality. Na případu pracovali dlouhodobě. Na místě během zásahu zadrželi 3 cizince vietnamské národnosti. Policie o případu informovala prostřednictvím tiskové zprávy na svých webových stránkách.

 

Varna se nacházela v bývalém objektu technických služeb v Sadově. Na místě byli zadrženi 3 muži ve věku od 28 do 30 let, všichni Vietnamci. Jejich podíl na páchání trestné činnosti je nezpochybnitelný.

 

Policie našla během zásahu v budově velké množství produktů a komponentů, které sloužily k výrobě drog, především Pervitinu. Podle kvalifikovaného odhadu bylo z tohoto množství možné vyrobit cca 50 kg drogy, což by mohlo pro Vietnamce znamenat čistý zisk v řádu několika desítek milionů korun.

 

Dosavadní vyšetřování prokázalo, že drogy vyrobené v této konkrétní varně mohly být určeny na český a německý trh. Všichni zadržení cizinci jsou vyšetřováni vazebně. Jsou obviněni ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy.

 

Zdroj: web PČR

    Matějská pouť uzavřela své brány

    Od 1. do 22. března se mohli letos bavit návštěvníci Matějské pouti v Praze. Přišlo jich celkem 161 856. Jenom během pondělního odpoledne, kdy pouť pomalu končila, dorazilo kolem 4 000 lidí. Sdělila to Markéta Holatová, mluvčí společnosti Incheba Praha, která má areál v pronájmu.

    Letošní teplé jaro pouti a zábavě opravdu přálo. Z hlediska návštěvnosti tak patří k nejvydařenějším. Optimisticky ji hodnotí i mluvčí Holatová: „Letošní návštěvnost překonala předchozí dva roky i zájem návštěvníků v letech 2009 a 2010.“

    Matějská pouť letos nabídla více jak 120 atrakcí z několika zemí Evropy – z ČR, Německa, Holandska…Návštěvníky lákaly kolotoče, vláčky, centrifugy. I milovníci adrenalinu si přišli na své. Za nejznámější atrakci Matějské pouti je označována horská dráha Cyklon. Její vozíček překoná během 2 minut skoro půl kilometru. Je zajímavé, že tato atrakce pochází ze 70. let a je dodnes stále jednou z nejoblíbenějších a nejvyhledávanějších. Dříve byla nejadrenalinovější atrakcí celé pouti, ale dnes ji mnohé další atrakce předčí.

    Jednou z vyhledávaných adrenalinových atrakcí je centrifuga Booster, která je svými 60 metry nejvyšší v Evropě. Na Matějské pouti ale nechybí ani strašidelné zámky, vodní atrakce či střelnice a domy smíchu. Každý návštěvník si jistě tu svou oblíbenou zábavu letos našel!

    Matějská pouť se již od 60. let koná na pražském Výstavišti. V té době totiž nabyla masových rozměrů a bylo potřeba pro její konání najít vhodné místo. K její oblíbenosti přispívá i to, že je to vlastně první jarní pouť v Praze. A po dlouhé zimě se lidé zkrátka chtějí bavit a smát.

    Rekordy v návštěvnosti zaznamenala Matějská pouť v 90. letech minulého století. Tehdy se počet jejích návštěvníků šplhal každoročně k milionu. Atrakcí byla k dispozici asi polovina ve srovnání s dnešním stavem.

     

     

      Severokorejský režim získává valuty pašováním výrobků z ohrožených živočichů

      KLDR potřebuje stále více peněz na svůj vojenský program a tak hledá nové způsoby, jak potřebné finance získat. V minulosti plynulo do Severní Koreje hodně potřebných valut z obchodu s drogami a také za padělané zahraniční měny. Nyní hledá KLDR nové způsoby, jak peníze získat a orientuje se na oblast pašování výrobků z ohrožených živočišných druhů a na padělání cigaret.

       

      Informace se dostala na veřejnost prostřednictvím webu The Daily Telegraph s odvoláním na Výbor pro lidská práva v KLDR, který sídlí ve Washingtonu. Na celkem 115 stranách zpráva podrobně rozebírá metody, jakými Pchjongjang potřebné finanční prostředky získává. Severní Korea využívá k pašování padělků měn, výrobků z ohrožených zvířat, padělaných cigaret, léků a narkotik cesty severokorejských diplomatů do zahraničí.

       

      Důkazem toho, že se v posledních letech výrazně rozmohlo pašování výrobků ze vzácných zvířat, je několik zadržených občanů severní Koreje, kteří se pokusili propašovat slonovinu z Mosambiku, Keni, Ruska či Francie. Např. v Mosambiku byl v roce 2012 zadržen severokorejský pašerák se 130 ks slonoviny.

       

      Zaznamenán je nárůst pašování cigaret. V Singapuru byl zadržen kontejner s falešnými cigaretami, který putoval ze Severní Koreje přes Jižní Koreu do Singapuru. Výjimkou nejsou ani padělky pocházející z KLDR a zadržené v Jihoafrické republice, ve Vietnamu, na Tchaj-wanu a na Filipínách.

       

      Ani pašování padělaných léků není na ústupu. V Egyptě byli zadrženi Severokorejci se 150 000 ks tablet Clonazepam (sedativum). Pracovníci severokorejského velvyslanectví v Bulharsku se pokusili do země dovézt tablety Captagonu v hodnotě cca 7 milionů dolarů.

       

      Zpráva Výboru pro lidská práva v KLDR taktéž uvádí, že severokorejští činitelé pašují přes mezinárodní hranice drahé kameny, ojetá auta, obchodují s DVD a dokonce prý prodávají pornografii až ve Finsku.

       

      Zdroj: ČTK

        Pašijové hry v katedrále sv. Víta mají úspěch

        Letos poprvé se v katedrále sv. Víta konaly pašijové hry. Na Květnou neděli se náš nejznámější chrám zaplnil lidmi všech generací, kteří se přišli podívat na premiéru pašijových her ve Svatovítském chrámu. Sehrána byla upravená verze Hořických pašijí, ve které účinkovali Otakar Brousek ml., Nela Boudová a Jakub Gottwald. Režie se ujal Václav Lautner. Autorem hudby k této verzi Hořických pašijí je skladatel Jaroslav Krček. Na realizaci pašijí se podílel také hudebně-taneční soubor Chorea Bohemica.

         

        Pašijové hry patří k oslavám Velikonoc již velmi dlouho. Jejich prapůvod bychom hledali před několika stoletími. Po českých zemích se rozšířily z Hořic na Šumavě. Původně se jednalo o hry s náboženskou tématikou, které se hrály v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. V 19. století bylo postaveno speciální divadlo jen pro realizaci pašijových her a v té době představení navštěvovala i tehdejší císařská rodina. Za 2. sv. války byly pašijové hry zrušeny a ani po ní se je nepodařilo obnovit, protože to nebylo to chuti tehdejšímu režimu. Teprve v roce 1990 se zásluhou nadšenců začaly pašijové hry opět hrát. Jako scéna byl vybrán přírodní lesopark v těsné blízkosti bývalého pašijového divadla.

         

        Kardinál Josef Duka, jehož zásluhou se pašijové hry letos poprvé hrály v katedrále sv. Víta, svůj nápad vysvětlil zcela prostě a pochopitelně: „Bůh stvořil člověka jako tvořivou bytost. A tak je samozřejmé, že ho chce člověk chválit také múzickým uměním.“ kardinál Dominik Duka sloužil mši v nedaleké bazilice sv. Jiří a tak před zahájením hudebně-dramatického vystoupení přišel pozdravit přítomné do chrámu sv. Víta.

         

        Zdroj: ČTK

          I nevidomí mohou třídit odpad, Praha 4 jim to usnadní

          Naprosto unikátní projekt spustila Praha 4 – na deseti místech budou v rámci pilotního projektu po dobu 6 měsíců k dispozici kontejnery na tříděný odpad označené Braillovým písmem. Tato aktivita umožní našim spoluobčanům, kteří zcela nevidí nebo kteří mají těžké zrakové postižení, třídit odpad a vhazovat jej do správných nádob, aniž by k tomu potřebovali asistenta. Označeny jsou nádoby na papír, plast, sklo a nápojové kartony.

           

          Kontejnery s označením Braillovým písmem najdete na těchto místech:

           

          • Podolská 349/86 x U Vápenné skály
          • Štúrova x Růžinovská
          • Jílovská 1150/41
          • Neveklovská x Jankovská
          • Hlavní a Dunická
          • Michelská x Ohradní
          • Lomnického x Dačického
          • Novodvorská 1130/179
          • Pod Lysinami 473/23
          • Na Pankráci 1690 x Hvězdova

           

          Praha 4 je na svůj jedinečný projekt právem hrdá. Zástupkyně starosty městské části Praha 4 Ivana Staňková o projektu řekla: „Jsme první pražskou městskou částí a zcela určitě i první v České republice, kdo pilotní projekt obdobného charakteru realizuje. Pevně věřím, že označení sběrných nádob Braillovým písmem pomůže našim nevidomým občanům odstranit další bariéru.“

           

          Separační místa, kde byly umístěny kontejnery s označením v Braillu, nebyla vybrána náhodně. Na jejich vytipování spolupracovala Praha 4 se zástupci Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v ČR (SONS ČR). Hlavním cílem bylo, aby označené nádoby byly v blízké dostupnosti míst, kde bydlí lidé s těžkým postižením zraku.

           

          Projekt bude vyhodnocen po půlročním používání. Pokud se ukáže, že jde o životaschopnou myšlenku, bude možné zvážit označení dalších kontejnerů nejen na Praze 4, ale i v ostatních městských částech.

           

          Zdroj: praha.eu, praha.cz, web městské části Praha 4

            Ztracené malasijské letadlo hledá i speciální malá ponorka

            Ztracené malasijské letadlo zaměstnává již měsíc pátrací týmy z několika zemí. Z hloubi Indického oceánu byly zachyceny signály, které by mohly pocházet z tzv. černých skříněk. Protože se letadlo nedaří nejít doposud běžnými metodami, vyrazí do hlubin Indického oceánu speciální ponorka bez posádky. Úkolem ponorky bude zjistit, zda zachycené signály opravdu vydávají právě černé skříňky ze zmizelého letadla. Informoval o tom šéf pátracích operací Australan Angus Houston.

             

            Ponorka The Bluefin 21 bude vypuštěna z pátrací lodi Ocean Shield jakmile to bude možné. Pátrací tým je přesvědčen, že se mu podařilo stanovit přibližnou polohu černých skříněk s přesností na několik kilometrů. Úkolem malé ponorky teď bude vytvořit zvukovou mapu oblasti a odhalit tak, kde leží trosky letadla. Ani případné vytažení černých skříněk ale ještě neznamená, že bude možné v dohledné době vytáhnout vrak, který by se mohl nacházet až 4,5 kilometru pod hladinou moře.

             

            Malasijský Boeing 777 zmizel 8. března 2014 cestou z Kuala Lumpuru do Pekingu. Letadlo mělo na palubě 239 cestujících a členů posádky. Jeho zmizení vyvolalo velké dohady o příčinách zmizení. Ve hře byl únos, technická chyba i další možné příčiny. Na základě zmizení letadla se rozjela největší pátrací akce v letecké historii. Během vyšetřování došli odborníci k tomu, že stroj z doposud neznámých příčin změnil kurz, stočil se na jih a následně se zřítil do hlubin Indického oceánu. Nyní se pátrání přesunulo do oblasti, kde byly v posledních dnech 5x zachyceny akustické signály. Ty by mohly, podle informací odborníků, pocházet z černých skříněk zříceného letadla.

             

            Černé skříňky se do letadel umísťují zpravidla ve dvojicích. Jedna z nich nahrává hlasovou konverzaci v pilotní kabině, druhá zapisuje letové údaje. Životnost baterií v černých skříňkách se odhaduje na zhruba 30 dní. U zříceného malasijského letadla tedy již baterie dosáhly své předpokládané životnosti.

             

            Zdroj: ČTK

              Vraždy pražských taxikářů v centru pozornosti policie i veřejnosti

              Páteční nález dvou mrtvých mužů v Uhříněvsi zaměstnává pražskou kriminálku. V podstatě od samého počátku se policie snaží případ co nejrychleji a zároveň varuje pražské taxikáře před nebezpečím, které jim hrozí. Ještě v den nálezu se uskutečnila pitva obou mrtvých mužů, která definitivně určila, že oba byli zastřeleni.

               

              Vzhledem k závažnosti celé situace policie vydala varování pražským taxikářům, i když si byla vědoma, že to může zkomplikovat vyšetřování případu. „Byli zavražděni v souvislosti s výkonem tohoto povolání v nočních hodinách ze čtvrtka na pátek," uvedla policie na svých webových stránkách v tiskové zprávě.

               

              Jednomu ze zavražděných mužů bylo 60 let, druhému 26. Jejich těla byla nalezena ve vzdálenosti cca 90 m od sebe.

               

              Kriminalistům se již v rámci vyšetřování podařilo zjistit, že pachatel či pachatelé si v centru Prahy zastavili vůz taxi s mladším řidičem, nechali se odvézt do Uhříněvsi a tam taxikáře zastřelili. Poté se jeho autem vrátili do Prahy a totéž zopakovali ještě jednou. Napodruhé byl obětí starší ze zavražděných mužů. Oba taxikáři byli okradeni. Policie již našla oba vozy. Z hlediska vyšetřování je zajímavé, že jeden z vozů taxi byl nalezen v ulici Lužická. Právě tam byl v únoru nalezen jiný mrtvý taxikář, na objasnění jehož smrti policie také pracuje.

               

              Policejní mluvčí k tomuto případu řekla, že: „Kriminalisté porovnávají obdobné případy z minulosti, avšak v současné chvíli je ještě velmi brzy na potvrzení, či vyvrácení jakékoli případné souvislosti mezi jednotlivými případy.“

               

              Zdroj: ČTK, web PČR

                Pozor na jarní úrazy dětí i dospělých!

                 

                Ať už byla zima jakákoliv, rozhodně je pryč a jaro pomalu nakukuje do našich domovů i zahrádek. Pěkné počasí, i když ještě stále „aprílové“ láká dospělé i děti k pobytu na zahradách, k procházkám do přírody, k výletům. Pomalu oprašujeme kola, kolečkové brusle, míče, na zahradách se objevují houpačky.

                Neodvykli jsme si trochu během zimních měsíců od delšího pobytu venku? Uvědomujeme si, že kromě radosti nám venkovní hry, sportování a pobíhání mohou přinést i drobnější či větší úrazy? Možná, že trochu ano … Tak pozor, dělejme všechno s rozvahou a opatrně, aby nadcházející jaro bylo pro nás a naše děti jen a jen veselé a radostné!

                Dobré rady, které lidem připomenou nástrahy přírody a venkovního pobytu vůbec, zveřejnila prostřednictví tiskové zprávy na svém webu PČR. Jaké rady to tedy jsou?

                Bazény

                Jednou z nástrah, která ohrožuje naše děti, především ty menší, je nesprávně zabezpečený zahradní bazén. Je vcelku jedno, jedná-li se o zabudovaný či volně stojící bazén. Pokud není správně zabezpečen, představuje bazén na zahradě pro děti velké nebezpečí. Po zimě jsou děti zvídavé a zvědavé, rády zkoumají všechno, co s jim namane do cesty. A rodiče často nehlídají na svých zahradách u domů své děti tak pečlivě, jak to běžně dělají na veřejných místech. Často si ani neuvědomí, že dítě se může utopit i v bazénu, ve kterém je jen malá hloubka a minimum vody.

                Co tedy policejní specialisté doporučují?

                - děti nesmí zůstat bez dozoru a to ani na okamžik

                - schůdky nesmí být na hraně bazénu

                - kryt bazénu musí být zavřený

                - okolo bazénu nesmí být kluzký povrch

                Chemikálie

                Po zimě dáváme do pořádku terasy i zahrady, hnojíme, aplikujeme postřiky, fungicidy, natíráme barvami, lakujeme, … A děti jsou zvědavé a zkoumání volně dostupných lahví, lahviček i sáčků je neodolatelně přitahuje. Všechny chemikálie patří do uzamykatelných skříněk. Nespoléhejme se ani na bezpečnostní uzávěry. V mnoha případech dokáže dítě bezpečnostní uzávěr překonat a neštěstí je nadosah. Děti nepodceňujme, ale chraňme.

                Jedovaté rostliny

                Jedovaté rostliny jsou dalším nebezpečím pro malé děti zanechané chvíli bez dozoru. Většinou mívají nádherné květy i vůni a tak přitahují pozornost dětí. Dojde-li k tomu, že dítě pozře jedovatou rostlinu, okamžitě kontaktujte toxikologické informační středisko.

                Pády z výšky

                Pády z výšky jsou dalším typickým jarním úrazem. Pád z výšky se nemusí nutně týkat jen zvídavých dětí. Jsou jimi ohroženi i dospělí. Především na jaře se s radostí a elánem vrháme do oprav rodinných domů i zahradních chat a tak je pád z výšky nadosah i pro dospělé. Je tedy třeba mít na paměti, že pracujeme-li ve výšce, musíme vždy velmi pečlivě zvážit všechny možná rizika a přizpůsobit jim bezpečnostní opatření. Vzhledem k dětem a jejich venkovním aktivitám je vhodné, aby na zahradě a u domů nezůstávaly volně dostupné žebříky či jiné prostředky, pomocí nichž by se mohly dostat do výšek. Pád z výšky může v krajním případě znamenat i doživotní následky, proto stojí za to zamyslet se nad bezpečností s předstihem.

                Pracovní nástroje

                Zavzpomínáme-li si, jakým lákadlem pro nás v dětském věku byla tatínkova dílna, bez problémů pochopíme, jak jsou naše děti magicky přitahovány volně odloženým nástroji a nářadím. Kladivo, ruční pila, krumpáč, sekera, srp, kosa – to všechno a mnohé další nástroje nenechávejme nikdy v dosahu dětí. Jistě je fajn, pokud se dítě učí s podobnými nástroji pracovat, vše ale musí probíhat pod nepřetržitým dohledem dospělé osoby a s ohledem na věk a rozumové schopnosti dítěte.  Zahradní elektrické nebo motorové přístroje včetně pily a sekačky jsou pak vůbec jednou z nejstrašnějších věcí, když se k nim dítě nečekaně přimotá.

                Za celou naši redakci vám všem přejeme, aby nadcházející jaro i léto bylo plné radostných zážitků doma i venku a aby se vám úrazy vyhýbaly velkým obloukem. Vždy je třeba mít na paměti, že pro bezpečnost svou i svých dětí toho můžeme udělat nejvíc právě my sami!

                Zdroj: web PČR

                  Umístit pacienta ze záchranky do nemocnice? V Praze zapeklitý oříšek!

                  Velkou debatu mezi odborníky i běžnými občany vyvolala situace z minulé středy, kterou zveřejnila mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová. Záchranáři vozili ženu, která se otrávila kombinací alkoholu a léků, dlouhých 83 minut, než se jim podařilo ji umístit. Předtím ji odmítlo celkem 7 pražských nemocnic, přijata byla nakonec v nestátní neziskové Nemocnici pod Petřínem, kterou provozuje kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

                  Záchranáři se pacientku snažili umístit na metabolickou jednotku a byli postupně odmítnuti v Nemocnici Na Bulovce, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, ve Všeobecné fakultní nemocnici, v Ústřední vojenské nemocnici, vThomayerově nemocnici, v Motole a Na Františku.

                  Tato katastrofální situace vyburcovala ministerstvo zdravotnictví. Hned po víkendu se připravuje schůzka náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Josef Vymazala s šéfy nemocnic, které pacientku odmítly od záchranářů převzít. „Považujeme za naprosto nepřijatelné, aby pacient byl vozen záchrannou službou tak dlouhou dobu, která přesahuje jednu hodinu. Vedení ministerstva podniká naprosto konkrétní kroky k tomu, aby se tato situace už nikdy neopakovala,“ řekl k situaci náměstek.

                  Šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz předpokládá, že v tomto konkrétním případě došlo k určitému komunikačnímu selhání. Uznává ale, že problémy s umísťováním pacientů řeší záchranáři dlouhodobě. Jiřina Ernestová, mluvčí pražských ochranářů, viní ze situace špatně napsaný zákon.

                  K situaci se v médiích vyjádřil mluvčí Nemocnice Na Bulovce Martin Šalek: „Nemocnice Na Bulovce přijímá od pražské záchranné služby ročně 20 000 pacientů a je v tomto ohledu už několik let „absolutně nejvytíženější“ ze všech pražských nemocnic.“ Šalek dále uvedl, že o konkrétním případu, který popsala Ernestová, nic neví, ale pokud ženu na Bulovce přijmout odmítli, jistě pro to měli důvody. Nemocnice má podle mluvčího omezenou kapacitu a „není nafukovací“.

                  Pokud bude tento případ odmítnuté pacientky opravdu řešen do důsledků a povede k systémovým změnám, bude to pořádný krok kupředu. Právě takový krok slibuje ministerstvo zdravotnictví, jak řekl náměstek Vymazal: „Vedení resortu chce situaci řešit systémově, ne pouze komentovat, co se stalo, ale vyvodit z toho důsledky a vytvořit takovou strategii, aby se komunikace mezi jednotlivými tzv. kontaktními centry, mezi nemocnicemi zlepšila natolik, aby k obdobné situaci už nemohlo dojít.“

                  Problémy s předáváním pacientů nemocnicím mají především záchranáři v Praze, případně v několika dalších velkých městech. U menších okresních měst bývá situace jasná – v regionu se nachází jedna či dvě nemocnice a je tedy prakticky vyloučené, aby tyto pacienta odmítly přijmout. Náměstek Vymazal připomněl, že zařízení mají ze zákona povinnost přijmout pacienta v přímém ohrožení života. Když vedoucí výjezdu stav tak vyhodnotí a nemocnice pacienta přesto nepřijme, hrozí jí vysoké finanční sankce.

                  Zdroj: ČTK, web zzshmp.cz

                    Mládě Moji dostane zanedlouho své jméno. Bude to Duni!

                    Populární gorila Moja, která se z pražské zoo přestěhovala do španělské Cabárceny, aby tam založila vlastní rodinu, porodila před rokem mládě – samičku. Při příležitosti prvních narozenin malé gorilky se chystá také její slavnostní pojmenování. Mládě se narodilo 16. dubna 2013 a maminka Moja se o něj vzorně stará.

                    V Cabárceně mají ještě další mládě, jehož matkou je gorila Chelewa. I ta se o své mládě, tentokrát se jedná o samečka, vzorně stará. Ani na něj v Cabárceně nezapomněli a i pro něj se chystá jméno.

                    Jména pro obě gorilí mláďata vybíraly místní děti. V období od 15. do 30. března jsme jim v návštěvnickém prostoru připravili židle a stolky a poskytli jim seznam svahilských jmen pro samce a samici. Koordinátor vzdělávacího oddělení Parku Cabárceno Eduardo Vejo k tomu řekl: „Děti vytvářely kresby spojené s gorilami a s těmito jmény. Vítězná jména pro obě naše gorilí mláďata pak vybrali chovatelé.“

                    Prvorozené mládě, jehož matkou je Moja, dostane při příležitosti svých prvních narozenin jméno Duni. Pro mladšího samečka, jehož matkou je Chelewa, bylo vybráno jméno N´guvu.

                    Otcem obou mláďat je samec Niky. Ten na výchovu svých dětí dohlíží s klidem a tolerancí a do potyček mezi mláďaty či samicemi zasahuje jen tehdy, je-li to nezbytně nutné. Zkrátka, chová se jako správný stříbrohřbetý gorilí samec, který si je vědom svého postavení. Kromě něj, Chelewy, moji a obou mláďat je v tlupě ještě samice Nadia (33 let).

                    Malá Duni dělá svým chovatelům i rodičům radost. Je aktivní a samostatná, moc se nebojí. Ráda leze po lanech do výšky, sbírá zeleninu. Občas ale ještě dostane chuť povozit se na matčiných zádech. A Moja jí toto přání s radostí plní. Někdy ji vozí i Chelewa nebo Nadia. Právě zkušenosti s Duni pomohly Chelewě v začátcích péče o své vlastní mládě.

                    Zdroj: web Zoo Praha

                      Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS