• Napsal(a)

Setkání po letech. Hvězdy Pobřežní hlídky podpořily remake seriálu

Přestože už mají po čtyřicítce, mohou se pochlubit skvělými postavami, které by jim mohly závidět i mladší kolegyně.

Kelly Packardová v kultovním seriálu hrála April, Donna D’Errico se objevila ve dvou řadách jako Donna, Erika Eleniaková představovala mladičkou Shauni, Angelica Bridgesová hrála Taylor a brunetka Nancy Valenová byla v seriálu Samanthou. Dorazil také Jason Simmons, který si zahrál Logana Fowlera.

U příležitosti podpory nového filmu se běžel také zpomalený maraton. Nadšenci

...
Číst dál...
  • Napsal(a)

Sklenaříková: Ještě jednou se pokusíme o dítě. Pak možná adoptujeme

„Loni jsem otěhotněla a byla jsem radostí bez sebe. Bohužel, v sedmém týdnu těhotenství jsem potratila. Následující měsíce se mi oči zalily slzami pokaždé, když jsem potkala těhotnou ženu nebo maminku s dítětem. Opravdu se chci stát matkou. Když jsem byla mladší, tak jsem to tak necítila. S manželem se o to pokusíme ještě jednou. Pokud to opět nevyjde, zvolíme adopci,“ řekla pro magazín Paris Match.

Modelka už jednou potratila. Když byla vdaná za francouzského fotbalistu Christiana Kar

...
Číst dál...
  • Napsal(a)

Jsem sebevědomá jen díky matce Beyoncé, říká Kelly Rowlandová

Matka Beyoncé Tina Knowlesová prý pro Kelly byla vždy takovou náhradní matkou. „Pamatuji si, jak mě postavila před zrcadlo a řekla mi, že bych si měla uvědomit, jak moc krásná je moje čokoládová pleť,“ sdělila Kelly v rozhovoru pro pořad The Sydney Morning Herald.

Fotogalerie

Dlouhou dobu se totiž Kelly styděla za to, že je

...
Číst dál...
  • Napsal(a)

Jsem sebevědomá jen díky matce Beyoncé, říká Kelly Rowlandová

Matka Beyoncé Tina Knowlesová prý pro Kelly byla vždy takovou náhradní matkou. „Pamatuji si, jak mě postavila před zrcadlo a řekla mi, že bych si měla uvědomit, jak moc krásná je moje čokoládová pleť,“ sdělila Kelly v rozhovoru pro pořad The Sydney Morning Herald.

Fotogalerie

Dlouhou dobu se totiž Kelly styděla za to, že je černoška, protože už od dětství na ni děti kvůli barvě pleti pokřikovaly nenávistné věci.

A když pak začala vystupovat s Destiny’s Child, lidé o ní ml

...
Číst dál...
  • Napsal(a)

Proč musel kosmonaut zemřít? Loď měla 115 závad, ale Kreml nařídil letět

Před 50 roky se zřítila do orenburské stepi kabina kosmické lodi Sojuz-1 a v ní zahynul kosmonaut Vladimír Komarov. Byla to první tragická havárie při pilotovaném kosmickém letu. A obětí mohlo být víc.

Bude to prestižní kosmický let

Premiéra nové kosmické lodi 11F615 7K-OK Sojuz s kosmonautem na palubě, která měla Sovětům zajistit nová prvenství nejen na oběžné dráze kolem Země, ale také u Měsíce, se odehrála již pod řízením nového hlavního konstruktéra Vasilije Mišina. Nastoupil na místo legendárního Sergeje Koroljova, který zemřel v lednu 1966 během operace nádoru. Po tragickém požáru první lodi Apollo na rampě kosmodromu na Mysu Canaveral v lednu 1967 si Kreml začal dělat naděje, že by mohl získat palmu nových vítězství při pilotovaném obletu Měsíce a možná i při přistání na měsíčním povrchu. Umožnit to měla právě nová kosmická loď, která byla páteří programu.

Dlouhé čekání na smrt

Celý příběh nesmyslně tragického letu Vladimíra Komarova vydaný v roce 2012 ke 45. výročí.

Články jsme aktualizovali na základě nových informací z ruského kosmického programu.

Hořící zničený Sojuz-1
Proč musel kosmonaut zemřít? Loď měla 115 závad, ale Kreml nařídil letět

Hned při jejím premiérovém startu na oběžnou dráhu kolem Země měl být svět znovu udiven – během jediného dne měly totiž vzlétnout dvě nové kosmické lodi - Sojuz-1 s jedním kosmonautem a o pár hodin později Sojuz-2 s tříčlennou posádkou. První loď se měla k druhé přiblížit a pevně se s ní spojit (proto byla označena písmenem A – aktivní) a poté měli dva členové tříčlenné posádky ve skafandrech přeručkovat vnějším prostorem do druhé lodi. Co by bylo pro veřejnost nepochybně atraktivní událostí, bylo ve skutečnosti důsledkem toho, že k dispozici nebylo spojovací zařízení s hermetickým vnitřním průlezem. Přestup by proto byl pro oba členy posádky značně náročný a nepochybně také riskantní. Nic jiného se však nedalo dělat. S hermetickým průlezem sovětští konstruktéři nepočítali ani pro tehdy ještě stále chystané přistání na měsíčním povrchu, kdy měl kosmonaut na oběžné dráze kolem Měsíce z mateřské lodi 7K-LK do výsadkového modulu LK – a samozřejmě posléze i zpátky – rovněž přeručkovat ve skafandru vnějším prostorem.

Mišin neříkal pravdu

V podstatě až do své smrti trval Vasilij Mišin na tom, že nová loď 7K-OK Sojuz byla dobře připravena a prověřena i při bezpilotní zkoušce – jako by neexistovaly pádné důkazy toho, že nešlo o jednu zkoušku a že naopak při všech uskutečněných bezpilotních zkouškách s označením Kosmos-133 a Kosmos-140 došlo k velkým technickým potížím a posléze nezdarům, a že dokonce selhala nosná raketa.

Atmosféru dokončování nové lodi a jejích příprav k prvnímu startu zhoršily rovněž značně napjaté vztahy mezi vojáky, odpovídajícími za hlavní kosmonautický oddíl, jenž spadal pod vrchní velitelství letectva a pod ministerstvo obrany, a mezi civilním sektorem, řízeným ministerstvem všeobecného strojírenství a představovaným Vasilijem Mišinem. V konstrukční kanceláře OKB-1, kterou již Mišin plně řídil, a výrobním závodě kosmické techniky v Podlipkách u Moskvy sestavil právě on ze svých inženýrů další skupinu kosmonautů. Vedl ji zkušební letec Sergej Anochin a byli v ní inženýři Bugrov, Dolgopolov, Grečko, Jelisejev, Kubasov, Makarov, Volkov a také Timčenko, který byl ale rozhodnutím Mišina posléze z

...
Číst dál...
  • Napsal(a)

Lada je moderní, říká Čech z nejužšího vedení značky. Ruský stát pomáhá

Lada patřila k prominentní značkám „východního bloku“ a mnozí na její produkty dodnes nedají dopustit. Zároveň však nemá u širokého publika image kvalitní a moderní značky a do jisté míry to platí i doma v Rusku. Ale tam se toto vnímání rychle mění, Lada v posledních letech prochází výraznými změnami a snaží se stát opravdovou moderní automobilkou, která zůstane věrná své tradici: tedy výrobě cenově dostupných a robustních automobilů, které jsou stavěny pro použití na nekvalitních cestách.

Lada je moderní, říká Čech z nejužšího vedení značky. Ruský stát pomáhá

Jan Ptáček, viceprezident pro marketing a prodej značky Lada v rozhovoru s iDNES.cz

S touto proměnou ruské značce z pozice viceprezidenta pro marketing a prodej pomáhá od loňského září Jan Ptáček, zkušený manažer na poli automobilového průmyslu, který je tak jedním z nejvýše postavených Čechů manažerů ve světovém autoprůmyslu.

Do Togliatti přišel ze skupiny Renault, coby zástupce aliance Renault-Nissan, která je majoritním akcionářem ruské automobilky a i díky které se v poslední době může Lada tak výrazně měnit.

Skupina Renault-Nissan chce mít čtyřicetiprocentní podíl na ruském trhu. Jakou roli v tom má hrát Lada?
Lada má v současné době v rusku dvacetiprocentní podíl na trhu ten chceme rozhodně udržet. Z toho vyplývá, že značka Lada bude nadále základem nabídky aliance v Rusku, teprve další v pořadí budou značky Datsun, Renault a Nissan. Je to logické, protože je to historicky nejdůležitější značka v Rusku a navíc je její výrobní program významně přizpůsobený požadavkům tamních zákazníků.

Vy jste pracoval i pro Dacii, jak moce se práce pro Ladu liší?
Je to hodně rozdílné. Lada je v současné době orientovaná téměř výhradně na ruský trh. Ten je v současné době stále v krizové situaci. Před několika lety měl velikost tři miliony aut, dnes jsme na hodnotě 1,4 milionu a letos, pokud to dobře půjde, tak se vyšplhá možná na 1,5 milionu. To ale znamená, že potenciál toho trhu je obrovský a my se domníváme, že v současné době už může docházet jenom k růstu. My se na to musíme nějakým způsobem připravit, musíme být schopni ten budoucí růst na trhu kopírovat, abychom v nejbližších letech neztratili podíl. Co se týká samotného podniku AvtoVAZ, ten má padesátiletou historii a jeho továrna má celkovou kapacitu kolem milionu aut. V současné době jich tam aliance produkuje asi 400 000, a to pod značkami Lada, Renault, Nissan a Datsun, takže kapacity pro případ růstu trhu máme.

Jan Ptáček (47)

Od září loňského roku vládne prodejnímu a marketingovému oddělení ruské AvtoVAZ, která vyrábí vozy značky Lada. Na pozici viceprezidenta v ruské automobilce se vypracoval po více než 23 letech, kdy zastával různé posty ve firmách skupiny Renault. Je prvním zahraničním manažerem, který šéfuje marketingu a prodeji ruské značky.

Ptáček patří k nejvýše postaveným českým manažerům v zahraničním autoprůmyslu. Soustředěný a velmi zkušený manažer, který momentálně jezdí aktuálním prodejním hitem značky, Ladou Vesta, má jasný úkol. Z ruské „popelky“ má pomoci vybudovat hrdou domácí automobilku, která teprve poté, co bude stát na jistých základech domácího trhu, začne řešit případnou expanzi na další trhy. Mezitím se z Lady má

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS